Má cesta k angličtině (1. část)
Je rok 2012 a já maturuji z angličtiny. V té době jsem pro ni ještě neměla zápal. Byl to předmět jako každý jiný. Že by mi angličtina nějako šla? Spíše takový lehčí nadprůměr… Po maturitě si podávám přihlášky na vysokou – obor cestovní ruch a sociologie (? dneska to nechápu :D). Bohužel, nebo spíš bohudík, jsem se ani na jeden obor nedostala.
Spolužačka v tu dobu odjela na léto do Anglie jako au-pair. A mně se naskytla šance ji po létě vystřídat a prožít pár měsíců v Anglii. Co taky rok doma, když jsem se nedostala na VŠ? A tak balím kufr a v září odjíždím.
Čekal mě můj první let v životě (samotnou), loučení s rodinou, kamarádkami a manželem (tehdy přítelem) na několik měsíců. Bylo mi 19. Asi si dokážete představit, jak moc emoční to bylo. 🙂
Můj domov na 7 měsíců – městečko Corsham
A co má angličtina? V rodině to bylo v pohodě. Nepamatuji si, že by mezi námi byla velká jazyková bariéra. Občas jsem nevěděla nějaká slovíčka a tak jsem si je našla ve slovníku. Párkrát se mi stalo, že mi host mum nerozuměla. Ale vždy se to nějako vyřešilo.
Začala jsem chodit dvakrát týdně na kurz angličtiny, kde jsem si našla kamarádky – au-pairky z celého světa. To mi dost pomohlo se rozmluvit a nebát se mluvit. Scházely jsme se o víkendech v kavárnách, kecaly a utrácely všechny své peníze za kávičky a dortíky.
Itálie, Francie a ČR u jednoho stolu
Taky jsem si našla dva kamarády Čechy – Nikču a Rosťu. Tam šla angličtina úplně stranou, ale musím říct, že tihle dva mě ze začátku zachránili. Začátky pro mě byly dost těžký a chtěla jsem se vrátit domů. Oni mi ale pomohli tohle období překonat. S nimi jsem třeba zažila první návštěvu kina, kde celý film byl jak jinak než v angličtině. Pamatuju si, že jsem filmu moc nerozuměla. Dneska filmy v angličtině miluju a nesnáším český dabing. 😀 🙂
Naše nerozlučné trio, scházeli jsme se každý víkend
Co mi s angličtinou taky moc pomohlo, byla dobrovolnická práce v charitativním obchůdku Oxfamu. V tomhle obchodě pracovaly skoro samé důchodkyně. Pro mě to byly babičky. Jedna měla tak moc silný přízvuk, že jsem ji skoro vůbec nerozuměla. Měla jsem možnost s nimi trávit odpoledne, povídat si s nimi a přitom jim pomoci v obchodě.
Tady jsem se naučila správně vyslovovat slovíčko ”fruit”. Žádné /fruit/! Taky jsem se dozvěděla, že slovo dinner může znamenat oběd. (what?) No a v neposlední řadě se mi dost zlepšil poslech, protože jsem s nimi strávila několik desítek hodin.
Na konci mého pobytu mě dokonce jedna z nich se svým manželem vzali na výlet k moři.
Někde na jihu Anglie, bohužel si nepamatuji název 😁
V Anglii jsem se do angličtiny zamilovala. 
Věděla jsem, že po návratu si dám přihlášky na vysokou s angličtinou. A jak to dopadlo? To se dozvíte příště ve druhé části. 🙂
Lacock – místo, kde se natáčel Harry Potter
Chcete pomoct se taky nebát mluvit anglicky?